Porucha pokladny či výpadek spojení… Poradíme, jak přežít.
Mnozí podnikatelé se bojí Elektronické evidence tržeb (zkráceně EET nebo E-tržby). Právem, protože je zavedení EET bude stát energii, čas i peníze. Současný stav by se dal charakterizovat oním pověstným klidem před bouří.
E-tržby se mají postupně dotknout všech podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem (vyjma přímého převodu z účtu na účet, inkaso, akreditiv, barter). Konkrétní rozpis fází najdete na webu Finanční správy, od 1. prosince 2016 platí povinnost evidovat tržby pro ubytovací a stravovací služby – klasifikace NACE 55 a 56. Od března 2017 se mají připojit poplatníci, kterým plynou tržby z velkoobchodu a maloobchodu a v roce 2018 zbytek podnikatelů.
Čas do nabytí účinnosti zákona se krátí, přípravy jdou pomalu, podnikatelé nejsou připraveni a objevuje se řada otázek, jak bude EET fungovat v praxi. Co když například dojde v výpadku spojení? Co když přístup k internetu nemáte vůbec? Jak se provádí storna a opravy? Jaké náležitosti má mít účtenka? Co je to fiskální identifikační kód? Jaké údaje se mají zasílat Finanční správě? Otázek je mnoho, osvěta ze strany státu chybí.
Zjednodušený režim
Pokud by podnikateli evidování tržeb běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, mohou požádat svého místně příslušného správce daně o povolení evidovat tržby v tzv. zjednodušeném režimu.
Nejčastěji se bude jednat o situace, kdy poplatník nemá k dispozici žádné internetové připojení. Jinak zákon zjednodušený režim připouští pro tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob, další tržby může vláda stanovit vyhláškou.
Zjednodušený režim se od toho běžného liší v tom, že poplatník má povinnost odeslat údaje o tržbě datovou zprávou správci daně do 5 dní od jejího uskutečnění. Účtenku má poplatník povinnost vystavit zákazníkovi nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Poplatník na účtence neuvádí fiskální identifikační kód (FIK), ale je na účtence povinen uvést podpisový kód poplatníka (PKP). Pojmy FIK a PKP si vysvětlíme níže.
Žádost o povolení evidovat tržby ve zjednodušeném režimu je možné místně příslušnému správci daně podat od 1. září, a to písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, bez speciálního formuláře. Žádost je třeba dostatečně odůvodnit, berní úředníci mají na rozhodnutí 15 dní. V případě zamítnutí žádosti lze žádat znovu nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení o nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí a v nové je poplatník povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena.
Porucha pokladního zařízení
Tohle bude na každý pád nepříjemné. V případě poruchy pokladního zařízení může podnikatel ve své činnosti pokračovat. Ale samozřejmě nebude moci v daném okamžiku moci zaslat správci daně datovou zprávou (DZ) údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny zákonné náležitosti.
Za správní delikt to berní úředníci považovat nebudou, pokud podnikatel prokáže, že vynaložil veškeré možné úsilí, aby porušení povinnosti zabránil. Údaje o přijatých platbách je však podnikatel povinen i v tomto případě správci daně po odstranění závady zaslat elektronickou cestou z funkčního pokladního zařízení.
Tímto prokázáním může být třeba potvrzení dodavatele elektrické energie o výpadku, doklad, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu, potvrzení od elektrikáře o době opravy apod.
Berňák v tom zatím nemá zcela jasno, ale připouští možnost zaslat v určitých situacích požadované údaje o přijatých platbách v době poruchy jednou sumární částkou. Jedná se právě o situace, kdy bude během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro podnikatele nereálný nebo nadměrně zatěžující.
Storno a oprava
Provést storno je možné. Informace o stornu bude odeslána na server Finanční správy stejným způsobem jako informace o evidované tržbě, jen jako mínusová položka. Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu, respektive vydanou účtenku.
Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil.
Pokud je prováděno storno platby provedené převodem z účtu na účet (nejedná-li se o evidovanou tržbu), nevzniká ze zákona povinnost provést storno tržby. V případech storna, vztahujícího se jak k platbě, která byla evidovanou tržbou a platbě, která evidenční povinnosti nepodléhala, je povinností poplatníka rozlišit, zda se jedná o storno evidované tržby v celé výši nebo v poměru ke způsobu původního hrazení evidované tržby.
Náležitosti údajů na účtence
Při schvalování zákona přesvědčoval Andrej Babiš poslance tvrzením, že odesílané údaje budou jen DIČ, cena a DPH celkem.
Tak snadné to ale nebude… Dle zákona je podnikatel povinen na účtence uvádět:
- fiskální identifikační kód (FIK)
- své daňové identifikační číslo (DIČ)
- označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna
- označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována
- pořadové číslo účtenky
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve
- celkovou částku tržby
- bezpečnostní kód poplatníka (BKP)
- údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu
Pokladním zařízením poplatníka je v tomto případě myšleno samotné koncové zařízení, například pokladna, nikoliv následný SW a HW, který datové zprávy o tržbě skutečně zasílá. Jediné omezení je dáno formátem a strukturou zasílaných údajů o evidované tržbě, uvedenou v technické dokumentaci. Každé pokladní zařízení v rámci jedné provozovny musí mít unikátní označení. Identifikace hardwaru se neuvádí.
Pořadové číslo účtenky je přiřazováno poplatníkem. Pořadové číslo účtenky může obsahovat čísla, písmena a další vybrané znaky. Nicméně mělo by se vždy jednat o logickou řadu, která však není fixně vázána k určitému časovému úseku. Záleží na rozhodnutí poplatníka, zda se pořadové číslo účtenky bude vázat např. ke dni, týdnu, měsíci či roku. Pořadové číslo účtenky dle zákona nesouvisí s číslováním dokladů pro účetnictví.
Fiskální identifikační kód (FIK)
Jde o jednoznačný identifikátor vytvořený systémem Finanční správy na základě obdržené datové zprávy poplatníka – prokazuje zaevidování tržby v systému evidence tržeb a je jedinečný pro každou evidovanou tržbu. Pokud bude spuštěna účtenková loterie, bude se losovat FIK. V případě off-line režimu není uváděn fiskální identifikační kód, ale podpisový kód poplatníka (PKP), který je tvořen jeho pokladním zařízením.
Podpisový kód poplatníka (PKP)
Podpisový kód poplatníka je elektronickým podpisem z vybraných údajů datové zprávy evidované tržby a je generovaný pokladním zařízením poplatníka. Umožňuje kontrolu integrity účtenky a prokazuje vazbu mezi poplatníkem a účtenkou. Zároveň jednoznačně identifikuje příslušnou tržbu poplatníka a je vždy v datové zprávě obsažen. Na účtence je uváděn pouze v případech, kdy na účtenku nelze uvést z objektivních důvodů FIK (například při výpadku spojení nebo při evidenci tržeb ve zjednodušeném režimu).
Formy vystavení účtenky zákazníkovi
Zákon neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi. Podnikatel může vystavit účtenku v tištěné podobě, elektronicky, či jiným obdobným způsobem, který umožňuje zákazníkovi s účtenkou disponovat. Na takovém způsobu předání musí být mezi podnikatelem a zákazníkem shoda. Nejčastěji bude docházet k předávání tištěných účtenek.
Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy se prodej zboží a služeb uskutečňuje na dálku (internetový obchod) nebo vůbec nedochází k fyzickému předání zboží (nákup softwaru po internetu placený platební kartou).
Kontrola a sankce
Kontrolu plnění povinnosti evidovat tržby bude zajišťovat Finanční a Celní správa. U obou orgánů zároveň dojde v souvislosti se zavedením evidence tržeb k navýšení počtu zaměstnanců, kteří budou alokováni na výkon kontrol.
Oba orgány dostanou pravomoci jako možnost provést kontrolní nákup nebo opatření k vynucení nápravy, díky nimž budou kontrolní orgány v případě zjištění zvlášť závažných pochybení oprávněny uzavřít provozovnu nebo pozastavit výkon činnosti do doby, než bude odstraněn závadný stav.
Vedle kontroly ze strany státu má fungovat rovněž kontrola ze strany zákazníků, u kterých se předpokládá, že začnou účtenky vyžadovat a nebudou ochotni přistoupit na praxi „s dokladem nebo bez“.
Tomuto má pomoci i tzv. účtenková loterie. S tou se v budoucnu počítá, její přesná podoba není v tuto chvíli známa. Dle Ministerstva financí by měla být taková, aby motivovala zákazníky vyžadovat účtenku a prodejce evidovat tržbu.
Osvěta
Jak se říká lidově, za pět minut dvanáct se stát snaží dohánět, co zanedbal. Pokud v souvislosti s EET trpíte informačním deficitem, můžete v půlce září navštívit konferenci na téma „Evidence tržeb v praxi“ v Brně, nebo se ptát prostřednictvím kontaktního formuláře na webu E-tržby.
Dotazy k EET můžete od 1. září směřovat i na svůj místě příslušný berňák, který vám za poplatek 1 000 Kč vystaví i tzv. závazné posouzení. Jinak řečeno, pokud si nejste jisti, zda se povinnost evidovat tržby vztahuje i na vás, můžete si požádat o verdikt.
Článek převzatý z webu finexpert.e15.cz